Avenna

Vyhledávání

Uživatel:
nepřihlášen
Přihlášení
Registrace

ŠKOLA ZDRAVÍ TĚLA I DUŠE
Sportovní 10
101 00 Praha 10

telefon: 271 726 969
mobil: 777 129 006

e-mail:
avenna@avenna.cz

bankovní účet: 475966001/5500
Raiffeisenbank
Aktuality > Neděle 19. listopad 2017 <
15. prosinec - Pozastavení přednášek... [Novinky]
Aktuální článek - Pravá láska II. [Články]
Připravované akce - Přednášky

O semináři N. D. Walsche - Král je nahý  I.

Článek pro začátečníky

Tímto tématem zahajoval pan Neal Donald Walsch, světoznámý autor cyklu knih s duchovní tematikou "Hovory s Bohem", seminář pořádaný v Praze poslední květnový víkend.

V této souvislosti uváděl, že lidé by se měli naučit říkat Pravdu a poukazovat na Pravdu.

Pan Walsch byl v Praze vůbec poprvé a pořádal zde nejen zmíněný víkendový seminář, ale i přednášku - v pátek před víkendem.

Nyní předkládám naše postřehy všem, které to zajímá. Tyto naše postřehy mají být náměty k zamyšlení. A mají také být podnětem k tomu, aby se čtenáři naučili nejen se dívat, ale i vidět.

Proč vůbec předkládám tyto postřehy? Protože jsem zjistila, že mnoho účastníků těchto dvou akcí nevidělo a napsalo z těchto akcí postřehy, které neodhalují Pravdu.

Chci z těchto dvou akcí předložit jiné postřehy než postřehy plné zaslepení.

Chci tyto postřehy předložit, aby čtenáři mohli rozeznat, zda spisovatel takovéhoto formátu předkládá lidem Pravdu či nikoli - aby lidé mohli rozeznat, zda je údajný král (duchovní literatury) nahý či nikoli.

Ovšem ještě než začnu předkládat naše postřehy, chci zmínit jednu událost, která se na semináři stala: panu Walschovi během přestávky dle jeho vyjádření někdo ukradl tužku.

Pokud to tak skutečně bylo, tak chci vyjádřit smutek a svůj stud za tuto událost - za toho, kdo kradl.

I když se mne to zdánlivě netýká, přesto se mne tato událost dotkla. Dotkla se mne osobně, i když s tím nemám nic společného.

Krádež... A na duchovním semináři... Okrást duchovního spisovatele...

Je to řádná ostuda, kterou mnoho lidí nechalo bez povšimnutí. Já se ovšem styděla a bylo mi z toho smutno. Ovšem styděla jsem se nejen proto, že to byl spisovatel duchovní literatury. Styděla bych se a bylo by mi smutno, i kdyby byl okraden ten největší zloděj.

Krádež zůstává krádeží, bez ohledu na to, zda je okraden Poctivý člověk, duchovní či zloděj.

Nesouhlasila jsem s tím a je mi smutno z toho, jak někdo může provést takovouto věc.

Někdo si řekne: "No vždyť se tolik nestalo - nějaká tužka! Vždyť si jich pan Walsch může koupit kolik chce - chudákem není." To je možné, že si jich může koupit kolik chce, ale přesto tuto událost nelze ponechat bez komentáře.

Pan Walsch to komentoval slovy: "Někdo mi ukradl tužku, asi jsem ji nepotřeboval." A pak to ponechal bez povšimnutí. Ostatní zúčastnění to nechali bez povšimnutí také.

Já jsem se kvůli této události přihlásila, dokonce jsem přemýšlela, že mu přinesu jiné pero - jako omluvu za nás - za Čechy. Pan Walsch nad mojí vztyčenou rukou mávnul rukou a řekl: "Good". Nechtěl mi dát slovo, patrně proto, že viděl, že před touto událostí jsem dávala otevřeně najevo svůj nesouhlas s některými jeho tvrzeními.

Proč se ovšem o této události zmiňuji? Protože chci vyjádřit Upřímný smutek, že k této události, zdánlivé maličkosti, došlo. I když nejsem z pana Walsche po jeho akcích nadšena, přesto je mi smutno a také mne Upřímně mrzí, že k této události došlo.

Je to ubohé... Kéž by se už takovéto věci neděly... Ten, kdo ukradl tu tužku, si možná neuvědomuje, že mu ta tužka stejně nepřinese žádný hezký Pocit, kvůli kterému byl ochoten krást...

Nyní předkládám naše společné postřehy, které jsou poukázáním: "Král je nahý".

Není mým úmyslem ponížit krále (nepsaného krále duchovní literatury), ale mým úmyslem je předložit lidem takové postřehy, aby zaslepeně nepřistoupili na to, co jim je předkládáno, ale aby přemýšleli o tom, co se jim předkládá.

Když se dívající člověk naučí vidět a nejen vidět Pravdu, ale dokonce ji i rozeznávat od Lži, tak přestane být Zaslepeným.

Viděním a rozeznáváním Pravdy dostane možnost se ušetřit od mnoha Zklamání a Bolestí, které Lež přináší.

Tudíž tímto článkem chci přispět k tomu, aby lidé ušetřili sebe i své blízké od Zklamání a Bolesti, které by jim přinesla Zaslepenost v této oblasti.

Naše postřehy

Zpoždění a omluvy

Páteční přednáška začala o 45 minut později než měla původně začít. Pan Walsch neměl jakoukoli potřebu se Omluvit. Nikdo z posluchačů se vůči tomuto jednání neohradil, dokonce se nad tím ani nepozastavil.

Jednou se zpoždění může stát - nemělo by se to stát sice vůbec, ale budiž - může se to stát. Jenomže to zpoždění se stávalo POKAŽDÉ: sobotní seminář začal také se 47 minutovým zpožděním. Také přestávky se prodlužovaly místo avizovaných 15 minut na 25 až 40 minut.

Tato zpoždění zůstaly bez jakýchkoli omluv či zmínek. Je to kupodivu, že takovýto člověk nevnímá u sebe dochvilnost, a ani se nemá potřebu omlouvat za svoji Nedochvilnost. Přece, když už je Nedochvilným v takto velké míře, tak by se měl alespoň omluvit za svoji Nedochvilnost.

Křivé nařknutí a omluvy

Na druhé straně ovšem pan Walsch dokázal ihned v první den semináře poukázat na to, že někteří přišli pozdě a že by se to dít nemělo. Přitom za to, že se začalo s 47 minutovým zpožděním, nemohli účastníci semináře, ale organizátoři.

Sami organizátoři se k tomuto vyjádřili až značně později - čímž si mne alespoň částečně udobřili, protože jsem po tom neopodstatněném nařknutí byla značně znechucená.

Přesto, že organizátoři dodatečně vysvětlili panu Walschovi, že za zpoždění zahájení semináře účastníci nemohou, tak tam zůstal ještě stín, že to neudělali ihned a že k tomu, proč to panu Waslchovi nevysvětlili ihned, se ani nevyjádřili.

Pan Walsch nařknul lidi neprávem z pozdního příchodu. Nikdo se však kromě mne a jednoho mužského hlasu, který nahlas vyslovil jako já: "To není Pravda.", proti tomu nařknutí ani neohradil.

Naše dva hlasy zanikly a nikdo se k nám nepřidal. Nikdo se neohradil proti Nepravdě. A přitom chvíli předtím, než nás nařknul, pan Walsch říkal: "Naučte se říkat Pravdu. Naučte si říkat, že je král nahý (že nemá Pravdu)".

Když se pan Walsh později veřejně dozvěděl, že účastníky semináře nařknul z nedochvilnosti neprávem, tak neměl potřebu se opět ani za toto křivé nařknutí komukoli omluvit.

A ostatní mlčeli. Nevolali: "Král je nahý! Má slabinu!"

Král (v tomto případě spisovatel) dle reakce účastníků není nahým - nemá slabinu...

Dle nás dvou v této oblasti nahým je - slabinu má - a je poměrně závažná...

A má slabinu nejen v této oblasti...

Neomlouvá se, když ukřivdí... Není dochvilným a ani se svojí Nedochvilností nezabývá.

Neupřímnost

Seminář ještě ani pořádně nezačal a pan Walsch již v sobotu ráno řekl: "Děkuji, že jste si vyhradili čas na tento SKVĚLÝ víkend". Ještě ani nemohl znát, zda bude skvělý či nikoli, ale už to podsouval ostatním.

Takto označit tento víkend byla od něj naprostá Neupřímnost. Bylo to předčasné a nepodložené tvrzení - Neupřímná fráze...

Proč označuje slovem "skvělý" něco, co ještě skvělé není a kdy ani není zaručené, zda to skvělé bude?

Po předložení těchto našich postřehů si každý, kdo tento článek čte, sám může vytvořit názor, zda tento víkend lze označit Slovem skvělý...

Několikrát oslovil publikum: "Moji DRAZÍ přátelé". Označovat neznámé lidi výrazem "drazí" je naprosto neadekvátní... Je to Neupřímné.

Pan Walsch neměl právo tvrdit, že my, jeho posluchači, jsme jeho Drazí přátelé. Neměl Právo to tvrdit, protože nás nezná a tudíž nemůže cítit, zda jsme jeho Drazí.

Jak může pan Walsch označován termínem: "drahý" někoho, o kom není naprosto přesvědčen, zda mu je Opravdu drahým či nikoli?

Tím, že toto Slovo používal nepodloženě, naprosto znevažuje význam tohoto slova.

Slovo "drahý" je výsostné Slovo. Slovem "drahý" označujeme toho, o kom naprosto bezpečně cítíme, že má pro nás opodstatněně tu nejvyšší Cenu.

Když přece někoho označujeme takto výsostným slovem "drahý", tak si máme uvědomovat, zda si zaslouží toto označení.

Takovýmto výrazem máme oslovovat POUZE toho, kdo si to Opravdu vzhledem ke svým činům zaslouží.

Pokud si to ten člověk nezasloužil, tak si to, že nám je "drahý", pouze namlouváme. A když si to, že nám je drahým někdo, koho neznáme, nepodloženě namlouváme, tak je to Neupřímnost a Podbízivost.

A pan Walsch takto oslovil lidi, které nezná a kteří se ani neprojevili. A proto to je z jeho strany Neupřímné. Toto označení "drahý" si lidé mají zasloužit, aby toto označení byla Pravda.

Nelze takto označit člověka na potkání. Dělá-li to pan Walsch, tak je to od něho Neupřímné. A ten, kdo se dopouští Neupřímnosti, vlastně Lže...

Pokud já budu oslovovat někoho nepodloženě, tak jsem Neupřímná a vlastně Lžu.

A nejedná se jenom o slovo "drahý". Stejně tak by se jednalo o Neupřímnost i v případě, kdyby nás označil slovy s opačným významem než "drahý".

Na to, aby se oslovení "drahý" mohlo používat, nestačí si přát, aby toto oslovení bylo Pravdou.

A toto nevidí a nerozeznává většina lidí. Většina lidí si myslí, že si stačí přát, aby naše Přání bylo Pravdou a myslí si, že právě tím přáním se ta Pravda stane Pravdou. Přitom Pravda není Pravdou díky vroucnému Přáním.

Pravda je Pravdou pouze tehdy, když odpovídá skutečnosti.

A to, že jsme jeho "drazí přátelé" neodpovídalo Skutečnosti. Bylo to pouze jeho Přání. Toto Oslovení skutečnosti určitě neodpovídalo. Proto toto Oslovení nebylo Upřímné...

Následující část článku...

Katka Kuňová

7. červen 2004

© 2005 Malének webdesign, HP-webdesign | grafika ART-PGN